Meduňka

/ Melissa officinalis / 

Citrónová chuť a vůně meduňky předurčuje tuto vytrvalou bylinu k použití všude, kde v naší domácnosti používáme citrónovou kůru nebo citrónovou šťávu. Meduňka obsahuje ve svých listech především silice citral, geraniol a třísloviny. Aromatizujeme jí octy, majonézy, masitá jídla, saláty, polévky i omáčky. Léčivé účinky se projevují podobně jako u máty - meduňka zmírňuje nadýmání, snižuje krevní tlak a tiší migrénu. Z vonných listů čerstvých i sušených se připravuje výborný osvěžující čaj. Na šálek postačí několik lístků nebo čajová lžička sušených. Meduňka je náročná na teplo, proto ji pěstujeme v chráněných a slunných polohách. Daří se jí v lehčích a humózních půdách. Množí se dělením starších trsů a semen. Na stanovišti ji ponecháváme 5 i déle let. Přes zimu je třeba rostliny chránit nahrnutou zeminou nebo listím. Semena vyséváme v březnu do pařeniště. Vzešlé rostliny přepichujeme, aby lépe vyvinuly kořenový systém. Vysazujeme je v květnu na záhon do sponu 40 x 40 cm. Nať sklízíme za suchého počasí a to nejlépe před vytvořením květenství nebo při nakvétání, kdy lístky nejvíce voní. Nať seřezáváme dvakrát do roka. Sušíme ji opatrně ve stínu a uchováváme ji v dobře uzavřených nádobách, aby nevyprchala vonná silice.