Úryvky z knih

Tyto úryvky z knih mají jediný význam, pokud dotyčného úryvky zaujmou přečte si celou knihu.

Toto je jen pár výpisků o čem kniha pojednává a nejlepší vždy je, si jí přečíst celou.

Přeji krásnou pohodu při čtení celé knížky.

Simona Monyová

  Ženu ani květinou..........

MODLITBA ŽEN:

Pane,

dej mi moudrost, abych pochopila muže,

dej mi lásku, abych mu odpustila,

dej mi trpělivost na jeho nálady....

jen mi nedávej sílu..........nebo ho ZABIJU!!!

ŠKODA, ŽE TU SÍLU MĚL JEJÍ MUŽ !!!    -   TO NEBYLO V KNIZE  -  TO JE SKUTEČNOST !!!

   -   Jsme emancipované, soběstačné a úspěšné! S námi nikdo mávat nebude.

Od té doby uplynuly sotva tři roky a přesto nyní disponuji hrdostí menší, než má hadr na podlahu.

,, Ty krávo jedna tupá "!!!řve na mě můj vyvolený. V duchu s ním souhlasím. Ano, jsem kráva tupá. Oslepla jsem a ohluchla v den našeho seznámení.

 Bučela jsem láskou a varovné signály přežvýkala do tvaru polehčujících okolností.

   -   Špatný není jen ten, kdo zlo páchá, ale i ten, kdo si to nechá líbit.

   -   Jsou dvě věci, který ti chlap nikdy neodpustí - že jsi ho viděla na dně a že jsi mu pomohla se z toho dna odrazit.

   -   Chtěla jsem se dozvědět, co so od našeho zvláštního vztahu slibuje. Bylo to jak jízda ve stylu brzda  -  plyn.

A já raději jezdím plynule.

   -   Jak jsem měla vědět, co je a není po rozchodu normální, když jsem se s nikým nikdy nerozcházela?

Ode mě chlapi přidušeni mojí láskou utíkali zpět k manželkám anebo k novým milenkám.

   -   Připadala jsem si jako na houpačce. S nikým jsem nezažívala tak rychlé střídání zcela protichůdných pocitů.

Už tehdy jsem sama sobě přestávala rozumět. Čím více jsem patřila Markovi, tím méně jako bych zůstávala sama sebou.

Proces odevzdávání se byl úspěšně nastartován.

   -   Tak proč jsem se Marka tenkrát nedokázala zbavit, tehdy by to přeci ještě šlo....

Nic skutečně pevného nás nespojovalo, jen jeho touha mě vlastnit a moje potřeba milovat a být milována.

   -   Ať měl Marek třeba miliony chyb, uměl polaskat dušičku jako nikdo další. A právě za tuhle schopnost vcítit se, jsem ho od samého začátku milovala a nepřestala dodnes, i když podobně jako polaskat, umí dušičku i potrápit.

   -   Marek  -  to byl neznámý virus, který napadl můj organismus a na který neexistoval spolehlivý lék. Nezbývalo než doufat, že si moje tělo vytvoří potřebné protilátky.

   -   Nechápala jsem, jak může všechno takhle překroutit a otočit proti mně. Člověk, aby si při každém rozhovoru s ním raději pořizoval magnetofonový záznam.

   -   Náš spor považoval tímto za vyřízený. Snažila jsem se o totéž, ale kde si uvnitř těla mi zůstal viset malý, tvrdý kamínek Markovy zrady. A dnes už těch šutrů s sebou vláčím tolik, že bych si klidně mohla otevřít kamenolom.

   -   Chlapi uvažují jinak. Čím míň jim nabídneš, tím víc dostaneš. Když jim ale dáš všechno hned ze startu, domnívají se, že je to za odměnu, jací jsou.

   -   Dostal mě. Zase mě dostal. Jeho žárlivost mi lichotila, nejistota mě dojímala, kajícnost ve mně vzbuzovala něhu. V tomhle nebyl nikdo lepší jak on.

   -   Marek byl jak časovaná bomba a já spínač nevědomky zapnula už za pár dnů zdánlivě nevinnou otázkou: ,, Zítra jdu na večeři s jedním známým. Budeš tak hodnej a pohlídáš zase Filipa, anebo mám brknout ségře " ?

   -   Připomněla jsem si naše první rande a nechápala, jak se mohl vztah se slibným začátkem nakonec zvrtnout do takového hororu.

A přitom skutečný horor mě čekal až mnohem později, nějaké trucování a klíč v zámku, to byl slabý čajíček.

   -   A ačkoliv jsem se v duchu utěšovala, že nic špatného neprovádím, cítila jsem mírné mrazení kolem žaludku.

Posledních pár měsíců mě provázelo pokaždé, když jsem se vydala s Markem mezi lidi, přestože jsem si dávala přímo úzkostlivý pozor, abych mu nezavdala příčinu k vyvolání žárlivé scény. Bylo to složité. Marek dokázal žárlit na kohokoliv a cokoliv.

Dokonce mi jednou mrštil o zem mobilem, jelikož jsem prý telefonu věnovala příliš mnoho pozornosti.

   -   Nezlobila jsem se na něho. Dokonce už jsem ani nebrečela jako obvykle. Potřebovala jsem jen trochu času, abych se smířila s faktem, že výstupy už budou k mému životu patřit, pokud k němu bude patřit Marek.

   -   Muži podle sociologů snášejí jen těžko život po boku úspěšných žen, které jsou na nich nezávislé a pohybují se ve vlastním kroužku přátel.

Náplastí na frustraci pak často bývá teror.

Za domácím násilím vždy stojí uplatňování moci vůči blízké osobě, na které je agresor přehnaně závislý.

Projevuje se psychickým či fyzickým týráním, v případě, že ho chce napadená osoba opustit, udělá agresor cokoli, aby ji získal zpět.

   -   Markův teror během dalších dvou let skutečně gradoval, ale mezi jednotlivými výpady mě zahrnoval takovou něhou a láskou, že jsem mu nejen vždy dokázala odpustit, já se za něho stihla i provdat, a dokonce svolila, aby adoptoval Filipa.

Tu a tam mě život jak na horské dráze ZMÁHAL.