Leden 2012

Okamžik

Jsem pouhý okamžik.......každý den jsem jiný. V cestičce trnité, já marně hledám stíny.

V cestičce trnité, chodím sám a bosý.....něco tu hledám.......hledám, nevím co si..........

Jsem pouhý okamžik.....nejsem kámen věčný. Co leží na cestě, co leží si a nesní.

Já jsem jen kapka.....kapka křišťálové rosy, co stéká po listě, když žár slunce prosí.

Aby tu ještě chvilku snad být směla. Copak by potom každá kytka měla?

Kvést věčně jako slunce ranní. O této touze, nikdo nemá zdání.

Jsem pouhý okamžik, co se stále mění.

Co bylo včera, dnes už pravda není.

Proto já vnímám všechno kolem sebe.

Jsem tu jen jednou, jsem součást NEBE..................

L